Když tak přemýšlím o svých prozatímních životních krůčcích, vypadá to, že jdu v šlépějích své sestry. Říká se: „proč kopat cestu vedle hotové dálnice“. Moje o sedm let starší sestra, se vydala na svou pouť za vzděláním, a já se ji jal kopírovat, abych se vyhnul kopancům, kterým se ona samotná nevyhnula. Tím, že jich byla celkem ušetřena, jsem neváhal a po absolvování základní školy s rozšířenou výukou hudební výchovy, jsem usoudil, že cizí jazyky, po vzoru oné zkušenější průkopnice, by mohly být bránou do velkého světa, který mě tak lákal. Tak jsem pokračoval ve studijní krasojízdě, tentokráte již se zaměřením na cizí jazyky, a to na zdejší (ostravském) jazykovém gymnáziu. Dobrá volba, aneb jak se říká: „kolik jazyků znáš, tolikrát si člověkem“.
Párkrát jsem se tady „naklonoval“ a říkám si, co dál. Pokračovat v užším jazykovém zaměření na české vysoké škole, stále dle vzoru mé milované sestry? Nebo se již konečně vydat na tu svou cestu. Vystrčit drápky, sebrat odvahu, sbalit ranec buchet a vyletět z hnízda? Vyrazit na zkušenou? Nebo využít studijních programů v zahraničí při řádném studiu vysoké školy? Zde by měla hrát velkou roli jasná představa o budoucnosti každého z nás, kdo stojí na rozcestí, co dál, jakou životní dráhu si zvolit. Vrátím se zpět k sestře.
Sestra studijních programů v zahraničí během studia nevyužila. Byť by se jí to v rámci jazykové praxe hodilo. Ona sama to vnímá jako handicap minimum jazykové praxe, kterou během studia na vysoké škole získala. Vzápětí však dodává, že ti, jenž zahraniční pobyt absolvovali, se v 99% shodují: „Erasmus byl super, chlastačky od rána do večera, spousta nových kamarádů. No, nejvíce jsme využili angličtinu. Pár peprných hovorových výrazů jsme si odvezli.“ Podotýkám, že se jednalo o jazykový pobyt v Německu. Za účelem zdokonalení němčiny. Na hodnotě tedy příliš netratila, když se výše zmíněné studijní akce nezúčastnila.
Zřejmě opět budu její kroky následovat, neboť i obchodní sféra, ve které se nyní pohybuji, je teprve vstupenkou do reálné komunikace se zahraničím. Dal jsem se sestrou na podnikání, přičemž jsme hranice svých snů posunuli i do ostatních zemí, abychom alespoň trochu využili darů let školních a ona semínka, která do nás vzdělávací instituce v podobě teoretických poznatků zasela, nechali teprve vzklíčit. Tím, že budeme komunikovat s rodilými mluvčími, rozvíjet své aktivity nejenom v Česku, nýbrž v rámci celé Evropy. A díky našemu skvělému systému, ve kterém se snoubí prvky klasického podnikání a franchisingu, se nemusíme potýkat s omezeními Evropské unie, ani žádnými jinými. Máme své obchodní partnery, kterým pomáháme a díky tomu profitujeme. Veškeré zázemí, administrativu, sklady nám zajišťuje mateřská společnost, náš dodavatel. Na nás je pouze ona komunikace. O té to celé vlastně je. U mě osobně vyhrála svoboda. Svoboda volby. Budu pracovat lokálně, ale myslet globálně. Hranice neexistují.
Líbil se Vám můj příspěvek? Dejte mu LIKE, sdílejte ho na Facebooku a ostatních sociálních sítích, diskutujte o něm zde v komentářích nebo mě osobně kontaktujte.
(redakčně upraveno)
STAHUJTE ZDARMA PDF DÁRKY
PDF: Kde brát lidi do MLM, aby Vám nedošly kontakty!
PDF: Jak správně telefonovat v MLM! Stahujte.
JIŽ TUTO NEDĚLI OD 17:00 MLM SUMMIT
DO STARTU AKCE ZBÝVÁ:
5 Comments
Článek se mi líbí, jen nesouhlasím s jeho komenářem :
Kdybyste náhodou věděli o někom, kdo by si chtěl malým časovým nárokem vydělat supr peníz, tak mi řekněte!
Co je minimum času a co je supr peníz ?
Tomáši reagoval jsem úplně stejně. Je to zkreslující, když vezmeš v úvahu kolik je třeba na začátku věnovat osobnímu rozvoji.
Tomáši, Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.
Mariane Cimrman? 😀
Obchod, který dělám, je jednoduchý. Tak se ho tak snažím dělat