Sebeřízení - lekce 1: Omlazujte svoji mysl

Džus v kavárně ČAS

Je sedm hodin večer a právě usedám do pohodlného křesla v kavárně mého rodného města a objednávám si pomerančový džus ředěný s vodou. Jsem pln očekávání a moc se těším, až opět uvidím tu známou tvář, mého nejlepšího kamaráda, se kterým jsem trávil každou volnou chvilku svého dětství. Na jeho energii, jiskru v očích, na spousty enthusiasmu, které z něj sršely, když o mluvil o svých dětských cílech a snech, co jednou v životě dokáže.

Chvilku sedím a jsem tak zahloubaný ve svých myšlenkách, že jsem si ani nevšiml toho, jak mi servírka přinesla moji objednávku a těsně s ní se u stolku minul obrys muže. Zvedl jsem oči a uviděl jsem ho, byl to on, byl to Lukáš, můj nejlepší kamarád z dětství. Na tváři se mi rozehrál úsměv a moje srdce se naplnilo radostí, okamžitě jsem vyskočil a radostně mu podal ruku. Stisk měl jako vždy pevný a jistý. Posadili jsme se a Lukáš si objednal espresso se smetanou.

Zabrali jsme se do debaty, a i když je to již téměř dvacet let od doby, kdy jsme se viděli naposledy, přišlo mi, jako by se nic nezměnilo a my jsme jen odhodili své školní brašny a šli jsme si sednout ke splavu a jako vždy debatovali.

Dozvěděl jsem se, že si Lukáš založil firmu na import a export a že se jeho práce stala jeho životním posláním a koníčkem a proto mu nevadí pracovat v týdnu i šestnáct hodin denně. Firma se mu rychle rozrostla a nyní má svoji vlastní logistiku, která čítá dvacet dodávkových vozů a kamionů, a zaměstnává několik desítek lidí.

Neskrýval jsem svůj obdiv.
Jako chlapci jsme plánovali tolik věcí a ani jeden z nás nepochyboval, že toho dosáhneme… Ale víte jak to je, člověk míní a příběhy píše sám život… Lukáš je dnes schopen pracovat i osmnáct hodin denně jako dnes, ostatně jak se mi zmínil, a přitom z něj sálá energie, která při jeho příchodu zaplnila snad celou místnost.

Musel jsem se ho hned zeptat:,“Jak to děláš, kamaráde, že jsi i při takovém pracovním tempu tak neskutečně svěží?“. Na to Lukáš odvětil:, „Víš, jak jsme si vždycky říkali jako malí u splavu, že když najdeš práci, která bude i tvým koníčkem, tak nikdy nebudeš muset pracovat? Tak přesně to se mi povedlo.“

Jak se nechal odzaměstnat

Seděl jsem a poslouchal jeho povídání a bylo mi neskutečně fajn, ostatně tak fajn, jak už dlouho ne. Konečně jsem viděl někoho, kdo nedal svým dětským snům vale a tvrdošíjně si za nimi šel. To je pro mne obrovská inspirace.
Ptal jsem se ho, jaký má názor na jistoty a jaké byly jeho začátky.

Na to mi vyprávěl:
První dva roky jsem byl zaměstnaný a naučil se pracovat přesčas a odvádět více práce, než po mně žádali. Po roce takového zaměstnání jsem byl však vyčerpaný, unavený a hlavně jsem neměl na svém účtu více peněz, než na svou vlastní potřebu. Zažíval jsem úzkosti z nejistoty, neměl na nic čas a nedostávalo se mi žádného vděku od vlastního šéfa.

Pak jsem si jednoho dne řekl sám sobě, že s tím musí něco udělat a začal jsem přemýšlet a zvažovat. Proč jsem v zaměstnání? Ptám se sám sebe. Hlavně jistota, určitě jistota. Na to mi můj podnikavý duch odpověděl – Co je pro tebe jistota? To, že pracuješ více jak polovinu dne a nikdo to neocení? Co když se rozhodneš pracovat stejně jako ostatní, myslíš, že jim to nebude vadit? Nebo co když majitel firmy udělá špatné investiční rozhodnutí a prodělá peníze, které vynakládá na zaměstnávání lidí, to tě nenapadlo?

Napadlo… a kolikrát… Jenže pak jsou tu ještě ty strachy z nejistoty. Vždyť jsem unavený, nemám peníze a to dělám mnohem více, než bych měl, co teprve, kdybych pracoval sám na sebe? Na to odvětil podnikavý duch: Nebude to lehké, ale ty se neztratíš, zajistíš si zakázky, obchody a když budeš pracovat stejně jako doteď, vyděláš si mnohem více peněz, než o kterých se ti zde v zaměstnání snilo.

A tak jsem se nechal odzaměstnat. Jak jsem to oznámil šéfovi, tak prskal, křičel, ale když si uvědomil, že jsem neoblomný, nabídl mi jednou tak velký plat. Ale zviklat jsem se nenechal. Říkal jsem si – sakra, jakou já mám pro šéfa hodnotu, když mě chce odměnit, až když budu chtít odejít, proč to neudělal po dobře odvedené práci? Protože nemusel… alespoň tedy měl ten pocit…

Poté jsem založil svou vlastní firmu a začal rozjíždět obchody po své vlastní ose. A víte co? Pracuji mnohem více, než v zaměstnání, nerozlišuji volný čas od pracovního, pracuji stále a relaxuji kdykoliv chci. A hle, mám více energie a elánu do života, než jsem kdy míval. Dělám práci, kterou miluji.

A to bych chtěl doporučit i Vám, dělejte to, co milujete a udělejte si z toho svůj business, každý nějakou takovou věc má… A není na světě člověka, který by nekoupil to, co prodáte s energií, láskou a se zájmem o jeho potřeby.

U tohoto poselství se Lukášovi rozehrály jiskřičky v očích a pozvedl ruce k nadšené gestikulaci. Připadalo mi, jako by v tu chvíli povyrostl a viděl jsem v něm zároveň jeho dětskou hravost a nadšení, jeho pevnou vůli a rázný krok, který ho dovede k úspěchu, který si jako malý vysnil.
Zůstal jsem beze slov…

V kavárně

Mezitím se venku setmělo a já jsem úplně ztratil pojem o čase. Podíval jsem se na své hodinky a uvědomil si, že mám za chvíli další schůzku, kde povedu jednoho mladého, ale velmi perspektivního muže, k jeho úspěchu pomocí mé služby Vedením k úspěchu. Moc jsem se těšil, až mu budu moci předat část energie a moudrosti, kterou jsem nyní na schůzce od úspěšného Lukáše získal.

Podali jsme si s Lukášem ruce a familiérně jsme se přes ruku objali, zaplatili u baru a odešli jsme z kavárny velkými dubovými dveřmi. Venku se ochladilo a tak jsem si zvedl klopy kabátu až k bradě. Lukáš pomalu kráčel ke svému vozu značky Audi a uslyšel jsem zapípat odblokování alarmu.

V tom se Lukáš na podpatku otočil a ještě mi pověděl jakou myšlenku mám předat každému mladému člověku, který setrvává na místě jen z obav z nejistoty a změn.

NEBOJTE SE ZMĚN, TY OMLAZUJÍ VAŠI MYSL,
NEUVÍZNETE V PROSTORU SVÉHO POHODLÍ
A POROSTETE JAKO OSOBNOSTI.

Úkol na závěr

Zažili jste někdy v životě strach ze změny

a přemohli jste jej?
nepřemohli jste jej?

Jak to hodnotíte s odstupem času? Zachovali byste se dnes stejně, kdybyste měli tuto možnost?

V příštím článku budu psát o tom, jak je pěstovat svoji vůli a jak důležité je sladit práci svého vlastního těla s myslí. Příští článek bude mít název BUĎTE NA SEBE TVRDÍ, BUĎTE NA SEBE HRDÍ.